LIVE PERFORMANCE LXII - "CHESS SHOW" - Ostrava Days 2017

Chess Show
„Zvuk je přetvářen a znovu vzkříšen, avšak způsobem, aby byl k nepoznání. Je znovuzrozen. Je to věčné znovuzrození nebo reinkarnace. To je život. A jde to pořád dál.“ Tento citát z knihy Johna Cage „For The Birds“ odkazuje nejen na samotný konec skladby Chess Show, ale je výchozí myšlenkou celé skladby. Zvukový základ čtyřiašedesátiminutové skladby tvoří fragmenty skladeb Johna Cage, které jsou náhodnými operacemi znovu spojeny a rozšířeny o nové, s původním materiálem nesouvisející zvukové stopy (zvuky města, fragmenty zvukových převodů obrazů Johna Cage, zvukové segmenty japonských hlukových skladeb apod.). Souběžně s Chess Show zazní Song Books Johna Cage v podání Reinholda Friedla, skladatele, klavíristy a vedoucího souboru zeitkratzer. Přísně strukturovaná Chess Show bude konfrontována s nepředvídatelným výběrem dalších děl na způsob kvodlibet. Různé klavírní party z Number Pieces, roztříštěná interpretace vybraných kusů ze Song Books, možná i Pieces for Toy Piano a Satieho Vexations.

Chess Show se skládá z hudební a obrazové části, které jsou na sobě nezávislé. Jedinou spojnicí je časová osa v délce šedesáti čtyř minut, rozdělená na šestnáct sekcí po čtyřech minutách, přičemž celková délka skladby odpovídá čtyřiašedesáti polím na šachovnici, jakož i čtyřiašedesáti hexagramům čínského orákula I-ťing. Příslušné hudební party a konkrétní zvuky, jejich délka, začátek a konec v příslušné v časové sekci jsou stanoveny pomocí náhodných operací. Při provádění náhodných operací podle pravidel I-ťingu byla pro důležité operace použita suchá stébla řebříčku a pro ostatní parametry skladby včetně stanovení časových závorek byl použit generátor náhodných čísel.

Obrazové ztvárnění skladby Chess Show vychází ze záznamu mistrovské šachové partie z roku 1970 mezi Robertem Fischerem a Vasilijem Smyslovem (Bird's Opening). Základ obrazového pásu tvoří klasická černobílá šachovnice, pod níž je místo šachových figurek navrstveno dvaadvacet výřezů černobílých fotografií s motivy Johna Cagea. Jednotlivé tahy aktivují konkrétní pole a pod ním uložené obrazové vrstvy vystupují na šachovnici místo šachových figur. Do časové linky provádění jednotlivých tahů je zakomponován prvek nahodilosti. Vizuální část se časově shoduje se zvukovou částí, ale jinak je na ní nezávislá. Během čtyřiašedesáti minut se postupně odkryje 128 obrazů, jejichž délka zobrazení je proměnlivá (podobně jako když šachista potřebuje ke každému tahu různě dlouhý čas) a stanoví se pomocí časových závorek generovaných pomocí náhodných operací. V průběhu šachové partie se úvodní přesné obrazové změny dle konkrétních tahů postupně rozšiřují v opakované překryvy a změny celých obrazů.

Původní myšlenka Chess Show pochází z poloviny devadesátých let, kdy byla uvedena neveřejně pod názvem Cagemix. V živém provedení zazněla Chess Show dosud čtyřikrát, z toho dvakrát ve zkrácené verzi. Poprvé byla Chess Show uvedena v roce 2007 v Telči. V roce 2012 u příležitosti stého výročí narození Johna Cage zazněla Chess Show na vernisáži výstavy Membra Disjecta for John Cage v pražské galerii DOX a v Galerii výtvarného umění v Ostravě v elektronické verzi pro čtyři laptopy a video.

Reinhold Friedl se narodil v roce 1964 v Baden-Baden, žije ve Vídni a Berlíně. V raném věku získal hudební vzdělání a již v roce 1971 dostal svůj první honorář jako člen chrámového chlapeckého sboru v Augsburgu. Od mala navštěvoval hodiny klavíru a houslí, později kytary a saxofonu. Klavír studoval zejména u Renate Werner a Paula Schwarze ve Stuttgartu a později u Alana Markse a Alexandra von Schlippenbacha v Berlíně. Zde studoval rovněž matematiku a v diplomové práci se zabýval deskriptivní teorií množin a topologií. Skladbu studoval u Witolda Szalonka und Maria Bertonciniho, s nímž rovněž absolvoval koncertní turné. Spolupracoval mimo jiné se Sashou Waltzem, Frankem Castorfem, Lillevan apod. Reinhold Friedl obdržel řadu různých stipendií, mimo jiné GMEM v Marseille - Eurocréation Paris, STEIM Amsterdam, Cité des Arts Paris, Rom-Preis Akademie der Künste v Berlíně, Villa Aurora Los Angeles. Jako skladatel pracoval na zakázku mimo jiné od města Berlín, Berliner Festspiele, ZKM Karlsruhe, Wien Modern, Wiener Festwochen, BBC London, francouzského státu. V roce 1997 založil soubor zeitkratzer, v jehož čele stojí dodnes. Reinhold Friedl uveřejnil řadu článků, zejména o technice hry uvnitř klavíru (inside-piano) a elektronické hudbě, v níž je považován za znalce děl Iannise Xenakise. Jako interpret a skladatel je zastoupen na více než stovce hudebních nosičů.

Opening Performance Orchestra je sedmičlenný soubor, který se téměř po dvou dekádách neveřejných hudebních i mimohudebních aktivit od roku 2006 systematicky věnuje vlastní hudební tvorbě. Hlukový konceptualismus Opening Performance Orchestra, hlásící se k výbojům hudební avantgardy 20. století i japonské noise music, je založen na myšlence tzv. fraction music a sloganu „žádné melodie - žádné rytmy - žádné harmonie“. Výsledkem jsou vlastní autorské skladby, např. série Spring Ceremony nebo Fraction Music, Evenfall, Creeping Waves, jakož i reinterpretace skladeb jiných autorů, s nimiž členové Opening Performance Orchestra cítí myšlenkovou spřízněnost, např. Inspirium Primum, jež je odkazem na materiál představitele japonské noise music Hirošiho Hasegawy, Re:Broken Music vycházející z destruované hudby Milana Knížáka, skladby Noise of Art a Futuristické soirée vycházejí z myšlenek a textů italských futuristů s použitím autentických nástrojů intonarumori, anebo právě Chess Show jako osobitá vzpomínka na Johna Cage.


Chess Show
“The sound is transformed and restored, but in an unrecognizable manner! It is reborn. It is perpetual rebirth or reincarnation. It is life. And that goes on and on“. This quote from For the Birds by John Cage does not merely apply to the very end of Chess Show; it is also the underlying concept of the whole composition. The 64-minute piece uses fragments of Cage’s works as sound material, randomly re-arranged and combined. Simultaneously with Chess Show, Reinhold Friedl (composer, pianist, and zeitkratzer leader) will perform Cage’s Song Books. In the manner of quodlibet, Chess Show’s strict structure will be confronted with an unpredictable selection of other works: various piano parts from Number Pieces, jumbled takes on a selection from Song Books, maybe even Pieces for Toy Piano and Satie’s Vexations.

Chess Show also features a visual component: the two elements, music and visuals, are mutually independent, only sharing a 64-minute timeline divided into sixteen four-minute sections; the overall duration corresponds to the chessboard’s 64 squares and the I Ching’s 64 hexagrams. In individual sections, the music and sound samples, as well as their durations, beginnings, and ends, are determined by chance operations following the I Ching’s guidelines. Important operations were conducted using yarrow stalks, while other parameters, including time brackets, use a random-number generator.

The visual component of Chess Show is based on a transcript of a 1970 game between chess masters Robert Fischer and Vasily Smyslov (Bird’s Opening). We see a commonplace black-and-white chessboard, under which, instead of chessmen, there is a layer of 22 black-and-white photographs with John Cage motifs. Individual moves activate different squares to show the pictorial layers underneath, rather than chess pieces. The sequence of moves is partially randomized. Apart from temporal correspondence, the visual component is independent of the soundtrack. In 64 minutes, 128 pictures emerge for a varying amount of time (determined by randomly generated time brackets), reflecting the different amounts of deliberation required for individual chess moves. In the course of the game, initially clear-cut visual modifications corresponding to individual moves gradually give way to recurring glitches and full-scale changes.

Chess Show was first conceived in the mid-’90s and performed privately (as Cagemix). Starting with the piece’s first live performance in Telč, 2007, there have been four such performances so far (two of these featured a truncated version). In 2012, to mark Cage’s centenary, Chess Show was presented at the opening ceremony of Membra Disjecta for John Cage exhibition in DOX Gallery, Prague, and the Gallery of Fine Arts, Ostrava. These ceremonies featured an electronic version for four laptops and video.

Reinhold Friedl was born in 1964 in Baden-Baden and lives in Vienna and Berlin. Receiving musical training from a young age, his first financial remuneration came in 1971 for performing with boys’ temple choir in Augsburg. His first piano classes also came early on: his most important teachers included Renate Werner and Paul Schwarz in Stuttgart and Alan Marks and Alexander von Schlippenbach in Berlin. Friedl also studied composition with Witold Syalonk and Mario Bertoncini, with whom he went on a concert tour. His collaborators include Sasha Waltz, Frank Castorf or Lillevan. He has received numerous scholarships, e.g. from STEIM Amsterdam, Akademie der Künste in Berlin or Villa Aurora Los Angeles, and written commissioned pieces for Berliner Festspiele, Wien Modern or BBC London. He is the director of zeitkratzer ensemble, which he founded in 1997. He has published a number of essays, especially about inside-piano technique and electronic music, a field in which he is considered an expert on Iannis Xenakis.

Opening Performance Orchestra is a seven-membered ensemble moving within a large genre span – from 20th century electronic thrusts of the musical avant-garde as far as contemporary Japanese noise music. The ensemble´s own work is based on the so called fraction music, when the initial sound is digitally destroyed, fractured, and uncompromisingly rid of all its original attributes in the sense of the credo „ no melodies – no rhythms – no harmonies“. The results are original compositions (such as Spring Ceremony or Fraction Music, Evenfall, Creeping Waves) as well as reinterpretations of other composers’ compositions that the ensemble feels to be in the same vein – like Inspirium Primum referring to the material by Hiroshi Hasegawa, a Japanese noise music representative, Re:Broken Music based on destroyed music of a Czech Fluxus artist Milan Knížák, Chess Show as a distinctive John Cage reminiscence, Perceived Horizons, a tribute to musique concrète, The Noise of Art and The Futurist Soirée, originating from ideas and texts of Italian futurists and using authentic instruments called intonarumori.